Kategorie velkoplošných zvláště chráněných území a jejich zastoupení v ČR
Velkoplošná zvláště chráněná území mají v České republice dvě kategorie:
- národní parky (NP)
- chráněné krajinné oblasti (CHKO)
Na našem území byly doposud vyhlášeny čtyři NP: Krkonošský národní park, NP Šumava, NP Podyjí a NP České Švýcarsko. Správa NP Šumava přitom spravuje i přilehlou CHKO Šumava a Správa NP České Švýcarsko obdobně spravuje CHKO Labské pískovce.
V Agentuře ochrany přírod a krajiny ČR vykonáváme státní správu a pečujeme o ostatní chráněné krajinné oblasti, kterých je 24. Informace k nim můžete najít na stránce Poznávám přírodu. Ta funguje také jako rozcestník na webové stránky jednotlivých CHKO v naší správě.
Charakteristika národních parků
V národních parcích se chrání rozsáhlé plochy zachovalé přírody, významnou roli hraje ochrana přírodních procesů. Větší sídla proto nebývají součástí území národního parku. Do nejpřísněji chráněných částí národních parků je vstup veřejnosti možný pouze po značených cestách.
Charakteristika chráněných krajinných oblastí
Kategorie CHKO chrání krajinu, která je zčásti přírodního a zčásti kulturního charakteru. Předmětem ochrany některých CHKO tak je třeba i lidová architektura typická pro danou oblast (např. CHKO Lužické hory) nebo rybniční soustava (např. CHKO Třeboňsko). Vstup veřejnosti v CHKO není omezen, ale například táboření je možné pouze na vyhrazených místech. Omezen je i vjezd aut a parkování mimo silnice.
Nejstarší chráněnou krajinnou oblastí v ČR je CHKO Český ráj z roku 1955. A zatím nejmladší je CHKO Brdy, která byla vyhlášená v roce 2015.
