Evropská unie má několik směrnic v oblasti ochrany přírody a krajiny, které Česká republika implementuje do svých zákonů. Agentura ochrany přírody a krajiny ČR zajišťuje naplňování především směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích, které obě ukládají vytvořit síť evropských chráněných území pod názvem soustava Natura 2000 a sledovat stav druhů a stanovišť. Dalšími evropskými předpisy, na jejichž naplňování se podílíme, jsou rámcová směrnice o vodách a nařízení proti invazním nepůvodním druhům.

Směrnice o ptácích

Směrnice Rady č. 2009/147/ES, o ochraně volně žijících ptáků

Směrnice o ptácích představuje jeden z prvních právních předpisů Evropské unie na ochranu přírody a je jednou ze dvou směrnic na ochranu biologické rozmanitosti (biodiverzity) na území Evropské unie, které ukládají vytvoření soustavy území známé jako Natura 2000. Tato směrnice se týká ochrany populací všech druhů ptáků přirozeně se vyskytujících ve volné přírodě na území členských států EU. Cílem směrnice je zamezit zejména ničení a znečišťování stanovišť ptáků a rušení, které by mohlo ptáky negativně ovlivňovat.

Cílové druhy ptáků, kterých se tato ochrana týká, jsou vyjmenovány v Příloze I Směrnice o ptácích. Členské státy pak mají na základě této směrnice za úkol vytvořit soustavu zvláště chráněných území (tzv. ptačích oblastí) určených pro ochranu druhů uvedených v této příloze. Česká republika implementovala směrnici o ptácích do zákona o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.) a jednotlivé ptačí oblasti (anglicky Special Protection Areas – SPA) jsou v ČR vyhlašovány samostatně formou nařízení vlády. V současné době je v ČR vymezeno 41 ptačích oblastí.

Druhy z Přílohy I Směrnice o ptácích jsou pomocí standardizovaných metod sledovány v rámci celostátního monitoringu, jehož základním cílem je zjistit trend vývoje populací vybraných druhů.

Činnost AOPK ČR:

  • odborná příprava návrhů ptačích oblastí (PO),
  • vedení informací a informování veřejnosti o PO,
  • spolupráce s MŽP na přípravě a projednávání nových nařízení vlády,
  • sledování stavu (monitoring) vybraných ptačích druhů,
  • podávání zprávy Evropské komisi (každé tři roky).

Směrnice o stanovištích

Směrnice Rady č. 92/43/EHS, o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin

Tato směrnice představuje jednu ze dvou směrnic na ochranu biodiverzity na území Evropské unie, které ukládají vytvoření soustavy území zvané Natura 2000. Cílem směrnice o stanovištích je podpořit ochranu biologické rozmanitosti (biodiverzity) prostřednictvím ochrany přírodních stanovišť, planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů, kromě ptáků (kterých se týká směrnice o ptácích), na území členských států EU.

Typy stanovišť a druhy rostlin a živočichů, kterých se tato Směrnice týká, jsou uvedeny v jejích Přílohách I, II a IV. Zvláštní důraz je kladen na prioritní typy stanovišť a prioritní druhy, které mají pro Evropskou unii zvláštní význam vzhledem k podílu jejich přirozeného výskytu na území EU. Členské státy jsou rovněž povinny vytvořit systém přísné ochrany předepsaných druhů rostlin a živočichů.
Česká republika implementovala směrnici o stanovištích do zákona o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.) a jednotlivé evropsky významné lokality (anglicky Special Areas of Conservation – SAC) jsou v ČR vyhlašovány samostatně formou nařízení vlády. V současné době je v ČR vymezeno 1 112 evropsky významných lokalit (EVL).

Činnost AOPK ČR:

  • odborná příprava návrhů evropsky významných lokalit (EVL),
  • vedení informací a informování veřejnosti o EVL,
  • spolupráce s MŽP na přípravě a projednávání nových nařízení vlády (NV o vyhlášení evropsky významných lokalit zařazených na evropský seznam a NV kterým se stanoví národní seznam evropsky významných lokalit - EVL),
  • informování Evropské komise o lokalitách soustavy Natura 2000,
  • sledování stavu (monitoring) evropsky významných stanovišť a druhů,
  • příprava souhrnu doporučených opatření (SDO) pro EVL,
  • příprava jednotné metodiky pro sledování stavu předmětů ochrany EVL,
  • zajišťování jednání s Evropskou komisí o nejasnostech v evropském seznamu a o změnách v EVL.

Rámcová směrnice o vodách

Směrnice č. 2000/60/ES Evropského parlamentu a Rady ustanovující rámec pro činnost Evropské unie v oblasti vodní politiky

Rámcová směrnice o vodách pokrývá celou oblast životního prostředí. Důvodem jejího vzniku je sjednocení různých způsobů stávající ochrany vod uvnitř Evropské unie a prosazování integrované péče o životní prostředí.

Účelem této směrnice je stanovit rámec pro ochranu vnitrozemských povrchových vod, brakických, pobřežních a podzemních vod (vztahuje se tedy na veškeré vodstvo). Jejím cílem je pak především zabránit dalšímu zhoršování stavu, ochránit a zlepšit stav vodních ekosystémů (spolu se suchozemskými ekosystémy, na nich závislých) a vodního prostředí, podpořit udržitelné užívání vod, zajistit snižování znečišťování podzemních vod a přispět ke zmírnění účinku povodní a období sucha.

Tato Směrnice rovněž členským státům ukládá požadavek na zřízení registru (nebo registrů) chráněných území (CHÚ) na ochranu povrchových a podzemních vod nebo zachování stanovišť a druhů živočichů a rostlin na vodě přímo závislých.

Činnost AOPK ČR:

  • vytvoření metodiky pro výběr chráněných území do Registru RSV,
  • výběr ptačích oblastí (PO), Evropsky významných lokalit (EVL) a zvláště chráněných území (ZCHÚ) s vazbou na vodu pro zařazení do Registru RSV.

Nařízení proti invazním a nepůvodním druhům

Jedním z nejvýznamnějších právních aktů v rámci EU, který sjednocuje přístup EU v boji proti invazním druhům je od ledna 2015 účinné nařízení Evropského parlamentu EU č. 1143/2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů. Nařízení se vztahuje na druhy v seznamu invazních nepůvodních druhů s významným dopadem na Unii (tzv. "unijní seznam"), který byl publikován v roce 2016 jako Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/1141. V roce 2017 byl doplněn navazujícím prováděcím nařízením Komise (EU) 2017/1263 (doplněno 12 druhů) a v roce 2019 pak bylo přidáno dalších 17 druhů. Celkem je nyní v seznamu 66 druhů.

Dalším významným dokumentem je také nařízení Rady č. 708/2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře.

Obsah těchto nařízení byl implementován do naší legislativy, konkrétně do novely zákona o ochraně přírody a krajiny a dalších dotčených předpisů (zákon č. 246/1992 Sb, na ochranu zvířat proti týrání, zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, zákon č. 99/2004 Sb. o rybářství).